Povídánky o Eldě

My jsme vlastně třetí kočku nechtěli! :-) S Číčou a Micinkou jsme krásně bydleli, dokud Číču v létě roku 2001 nezačala hodně sužovat její alergie. Na podzim to s ní vypadalo už opravdu moc špatně, báli jsme se, že tu s námi dlouho nebude...

Tak jsme začali uvažovat o třetí kočičce, která by si hrála s Micinkou. Jakožto už "zkušení chovatelé" jsme se rozhodli pro chovnou kočičku s PP, abychom je mohli obě brát na výstavy. Moc jsem chtěla stříbrnou somálku, ale bohužel v té době se žádné kotě nevyskytovalo, tak jsem se nechala přemluvit manželem na siamku.

Ten den, co jsme si zamluvili malou Elinku, objevili jsme možnost Číčina léčení a ta se moc zlepšila. Řekli jsme si, že to určitě bude dobré znamení a Elinku si vzali.

To bylo doma pozdvižení! Ačkoliv barmičky jsou dost aktivní kočky, jedna malá hubená ušatá siamka to tam obrátila vzhůru nohama. Nedalo se ji nezamilovat, zabavila jedny zatím nepoužité tkaničky do bot a dodnes nám je nutí při sledování televize, abychom jí je házeli k aportu, a dlouze s námi diskutuje o všem, co jí přijde na jazyk.

Tomuto modrookému pytli blech byste odpustili úplně všechno :-)